čtvrtek 27. března 2014

Facebook ve fitku, fitko na facebooku

V klidu jsem si tak cvičila, chodila do fitka. A pak se najednou stala zvláštní věc. Na facebookové zdi začaly vyskakovat zprávy o tom, jak si ta nebo ten skvěle zacvičili. A já si říkala: Co? Vždyť se tvářili, že by si o fitko ani kolo neopřeli. A dál si vyfotili nové botky Nike s komentářem, jak svěle se jim bude teď cvičit. Moje sarkastické myšlenky se ubíraly směrem: Jasně, protože ty boty to odcvičí za vás! A nakonec tu byly fotky zdravého jídla.

Myslela jsem si o tom své, trošku nelichotivé své, ale mlčela jsem.No fajn, občas jsem to vtipně glosovala před pár přáteli, kteří byli do cvičení stejně zapálení jako já. Prostě a jednoduše nám přišlo trošku trapné, že teď všichni cvičí a jí zdravě jen proto, aby se tím mohli prezentovat na sociálních sítích. A přiznejme si. Je to tak! 

JENŽE! Pak jsem začala uvažovat. Cvičení je pro nás přínosné, ať už ho děláme z jakéhokoli důvodu a to stejné platí i pro zdravé jídlo. A já jsem první, kdo by vyběhl na ulici a demonstroval za to, aby všichni prováděli nějaký ten druh cvičení. Nemusí to být nutně fitko. Ale hýbat by se měl každý, přecijen naše těla nebyla stvořena k tomu, aby se při co nejnižší dechové frekvenci povalovala na gauči u televize, kdy vrcholem pohybu je natažení ruky pro ovladač (už vidím ten biceps, jak pracuje), občasné přetočení se (svaly kolem páteře vrní blahem, jak se protáhnou) nebo dokonce procházka v mírném tempu do kuchyně (ať žije kardio!). 

Takže pokud se někdo rozhodne pro aktivní životní styl jen proto, aby si tím podpořil svůj obraz na sociálních sítích. Tak ať! Kdo jsme, abychom soudili jeho důvody. A ano, přestože se dá jít do fitka bez toho, abyste o tom psali na facebooku (slavný to bodybuilderský vtip!), pokud má někdo tu potřebu tak proč ne!
Já jsem v poslední době rozhodně osobou, která ji vinná vším tím psaním na sociální sítě o chození do fitka. I když proto mám další důvod - něco takového jako facebookové posty o cvičení můžou být skvělým motivátorem pro ostatní. A motivovat lidi do cvičení je věc, která mě motivuje a naplňuje. Což je asi trochu jasné z toho, že jsme si založila blog. 

Věc druhá je, že jsem si naprosto jistá, že existují lidi, které mé nadšení vykecávání se o fitku neskutečně žere a otravuje. Jenže je mi to tak trošku jedno. Pokud svojí láskou ke cvičení nakazím jen jednoho člověka (ha, mise splněna, mám na svědomí Alisiinu závislost na železe!), tak to stojí za to! Jak se k příspěvkům podobného ražení tváříte vy?
To bychom měli fitko na facebooku. Shodněme se, tak strašný fenomén to není. ;)


Co mi ale přijde nesnesitelné a přivádí mě k šílenství je facebook ve fitku. Vážně existuje tak velká
pravděpodobnost že se na facebooku/twitteru/instagramu stane něco tak převratného, že to vyžaduje vaši pozornost mezi sériemi a vy musíte sedět na stroji na předkopávání, zběsile jednu z těhle sítí aktualizovat a kontrolovat. Jsem si skoro jistá, že tu hodinku, co jste ve fitku (dvě, když jste já) by to cokoli vydrželo. Pak se totiž nemůžete divit, že se na vás někdo (já) zlostně dívá a přidupává si nohou, protože on na tom stroji chce vážně cvičit! Hawk. Domluvila jsem.

Vaše TOUGH CHICK Adri

2 komentáře:

  1. Hawk je jestřáb, chceš říct howgh :)

    OdpovědětVymazat
  2. já si ráda přečtu o cvičení, nebo kouknu na fotky, ale někdy to ty lidi přehánějí. To je děs, když lidi na stroji čumí do telefonu, ale do doby než na tom chci cvičit, tak to neřeším a myslím si svý :)

    OdpovědětVymazat