pátek 9. května 2014

O věčně štíhlých ženách 2

Po přečtení moc zajímavého článku Adriany o její babičce jsem byla inspirována ke vzdání holdu věčně štíhlé ženě v mém životě - mé mamince. O ní navíc můžeme s klidem říci, že je taky i věčně mladá, a to jak tělem tak i duší. Foto-důkaz přikládám :-)
S vnukama Viktorkou a Alexem před několika měsíci
Moje máma se jmenuje Natálie a rozsekala by mě na tři malé do školky, kdybych tu prozradila její věk. Takže vám jen dám pár nápověd:

1. Už x let tvrdí, že je jí 38
2. Má dvě děti ve věku 21 a 28 let + dvě vnoučata

Nyní můžete odhadovat, kolik tak této ženě na fotografii může být. A musím podotknout, že nikdy nepodstoupila žádnou plastiku, lifting ani podobné zákroky.
Její velikost oblečení se nezměnila od porodu mě, dítěte lásky číslo 2. Pokaždé, když někam spolu jdeme, lidé věří, že jsem její dcera jen díky tomu, že vypadám na 16 :-) Vzhledem ale k tomu, že se mi podařilo ji přerůst asi o 12 cm, občas se cítím, jako že jsem mezi náma dvěma maminka já :P

A jak to tedy dělá?

Samozřejmě, nebudeme zatloukat, že i genetika tu má svůj podíl (tímto nenápadně prezentuju fakt, že jsem dobrý genetický matroš a možná budu vypadat taky takhle mladě, svěže a žádoucí až do důchodu :-)). Ale taky je to o způsobu života, o vnímání jídla a pohybu a o celkovém psychickém naladění. Je pravda, že když budete mladí duší, budete mladí i tělem. Moje máma je velmi energická a dynamická osoba, pořád někde lítá, neustále něco zařizuje, uklízí nebo prostě něco dělá. Málokdy ji najdeme sedět na gauči a jíst brambůrky (i když ty si občas taky dá, nemá problém se rozmazlit nějakou špatností). Je to osoba, která za den vydá opravdu hodně energie, přitom nijak cíleně necvičí a posilovny nenavštěvuje. V životě nebyla na žádném spinningu, zumbě ani trampolínkách. Zato v každé volné chvíli si vymyslí nějakou aktivitu, ať už jsou to brusle, procházky se psy nebo pobíhání po domě s vysavačem. A pak večer si jakoby postěžuje, že si zas celý den ani nesedla. Přitom všichni víme, že ona na jednom místě prostě nevydrží. Něco tak těkavého nejde posadit na gauč a donutit, aby se celý dvě hodiny, co bude trvat nějaký film, nezvedla. Zcela určitě několikrát vyskočí narovnat vrásku na zácloně, umýt hrnek od kafe nebo zamést nějaké drobky, které její bystré oko z gauče spatřilo.

Jako další důležitý faktor uvádím to, že se má skutečně ráda (tím správným způsobem). A když se má ráda, tak se k sobě a svému tělu chová hezky. Nikdy nekouřila, v průběhu života ani moc nepila alkohol. Sice teď si občas skleničku dá, ale nikdy ji neuvidíme do sebe hodit láhev vína po večeři. Jí pomalu. Pije pomalu. Nemučí se nějakýma dietama. Nic si neodpírá. Když má chuť na třešňový šáteček, dá si třešňový šáteček. Hlodá ho hodinu a mezitím samotným jeho kousáním ho téměř celý zase spálí :-) Nebo ho mezitím vyběhá. Přirozeně, aniž by se o to nějak snažila, její porce jsou malé, ale obsahují vše potřebné. Má ráda maso a nikdy nevymýšlí žádné vegetariánské nebo dietní pokrmy. Nekupuje žádné potraviny light, ale taky ji málokdy najdeme v nějakém fast foodu. Zato si bez výčitek může dát zmrzlinu nebo si se mnou a bratrem zajít na pizzu, když za náma přijede. Fandí zelenině a ovoci, jogurtům a tvarohům, ale taky nějakým sladkostem a dobrůtkám. Jak už jsem říkala, nikdy ale toho nesní hodně.

Moje máma má ráda sluníčko, moře, přírodu a celkově ráda tráví čas venku jakoukoli aktivitou. Pro ni být štíhlá a mladě vypadající je samozřejmost, už to má tak nastavené a možná i proto to tak skutečně je. Pro ni nepřichází v úvahu týrat své tělo dietami, nesmyslnými prášky na hubnutí, něco si odpírat a zároveň si nutit něco jiného podle moderních diet z časopisů. Popravdě, ani takové časopisy ji neuvidíme číst. Za celý život se jí podařilo naučit se komunikovat se svým tělem a to jí říká, co potřebuje a kolik toho potřebuje. Na ní přesně vidím, že není nutné dodržovat nějaká univerzální pravidla a výpočty, stačí si být vědoma toho, co jím a kolik toho jím + co potřebuju jíst a kolik toho potřebuju. To nám ale nejlépe řekne vlastní tělo. 

Pravdou je, že tělo každého z nás zpracuje kalorie a makroživiny různě, v různém množství a různým způsobem. Nejsme všichni stejní a proto i nutriční hodnoty potravin jsou pro nás pouze orientační. Ty potřebujeme do začátků, když se teprve učíme správně jíst a pozorovat, co to s námi dělá. Je to jako řídit auto, ze začátku se bez nějaké teoretické přípravy a zkušebních jízd neobejdeme. Může se nám to zdát složité a nezvyklé, ale po nějaké době se vyjezdíme a už vše děláme intuitivně. Stejně je to i s jídlem, pohybem a zdravým životním stylem. 

Je potřeba najít rozumnou a vyváženou cestu pro sebe sama, ta pravděpodobně povede přes zkoumání poměrů makroživin a množství kalorií. Povede přes nastudování si skutečného složení potravin, uvědomění si zákonu přijaté a vydané energie. Můžeme se pokoušet hledat kouzelné metody, ale pořád se budeme vracet k tomu, že abychom se zbavili tukových zásob, musíme prostě za den vydat více energie, než do sebe vpravíme s jídlem. Pak tělo sáhne na sklad energie v podobě naších okrasných tukových prstenců a pomalu ale jistě takto budete přicházet o tolik nenáviděné tukové zásoby. Je to ale vše proces dlouhodobý, nemůžete dosáhnout reálných výsledků pomocí diety "ploché bříško do plavek již za tři týdny". Je třeba se přenastavit, změnit svůj přístup z dlouhodobého hlediska. A není to tak těžké, jak se to může některým ze začátku zdát (opět zapojme metaforu s řízením auta). Každý den, který se budete učit komunikovat se svým tělem a rozumět mu, budete o krok dál, bude to vaše další naježděná hodina. A s každým dnem sami se sebou budete spokojenější a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Vyvážená a racionální strava + pohyb a aktivita vedou i k lepší náladě, psychické vyrovnanosti a celkové pohodě (z toho taky můžeme "vinit" vyrovnání hladiny hormonů v těle díky zlepšení životního stylu).

Šéfová pojektu Alesia, moje maminka, teď ani netuší, že ji prezentuju jako příklad zdravého přístupu k jídlu, pohybu a k sobě samotné. Pravděpodobně si to ani sama příliš neuvědomuje, pro ni je to zcela intuitivní a mechanické. A díky fotografiím uniklým z rodinného alba vidíme, že to takhle nějak tedy opravdu musí fungovat. To ale pravděpodobně tušíme už delší dobu, jen je potřeba tyto informace správně uchopit a zpracovat. Udělat ten první krok, který se zdá být těžkým. Ale to ani první hodina v autoškole nebyla úplně bez obav, že? Je normální se bát změny a toho, že selžeme. Dobrá zpráva ale je, že tady nemůžete selhat. I kdybyste se jednou strhli a naládovali do sebe koláč, pizzu a pak ještě kýbl zmrzliny, tak to pojmenujete cheat meal a od dalšího jídla jedete dál stanovený režim ;) Je třeba si uvědomit, že abychom nabrali kilo tuku, musíme být v přebytku 8500 kcal - představte si, kolik dortů byste museli do sebe dostat! A kdybyste se pokusili to do sebe naládovat najednou, tak to tělo pravděpodobně stejně nedokáže zpracovat a uložit, takže strávíte nějakou chvilku na wc ;) Přibíráme, stejně jako i hubneme, pomalu ale jistě. Pokud každý den přijmete se stravou například o 300 kcal více, než vydáte, pak zhruba během měsíce naberete 1kg tuku. Za rok už to bude 12 kg tuku. Za dva roky 24 kg. A tak dále. A ne každý si všimne včas, že přibírá, někdo si počká na wake-up call. 

Dobrá zpráva ale je, že když se pak rozhodneme zas vrátit tělu pohodu a sympatickou podobu, nemusíme shazovat tato kila stejně dlouho, jako jsme je nabírali. My totiž můžeme zapojit hlavy a celý proces řídit. Představme si, že bychom záměrně chtěli nabrat tuk, taky bychom mohli nabrat 20 kg za půl roku místo za dva. Teď, když se rozhodneme trochu zmenšit náš tukový sklad, pak stačí přibližně stanovit, kolik energie asi za den vydáme a kolik máme přijmout ve stravě, abychom byli v deficitu třeba těch 300 kcal za den. Nebo 400kcal, pokud chceme výsledky rychlejší. A pokud ještě k tomu přidáme tělěsnou aktivitu, tak se celý proces ještě více urychlí a usnadní (+ dobrá zpráva pro intelektuálně založené lidi - náročnější psychickou činností a výpočty taky spotřebujeme nemálo energie:-)). Tohle vše samozřejmě uvádím jen orientačně, jako příklad. 

Jak už jsme říkali, každý je individuální a proto musíme celou dobu pozorovat, jak na to tělo reaguje a případně jídelníček i aktivity dále korigovat. Po chvíli se to ale vše naučíme a pak už nebude nutné se tolik koncentrovat na jídle a celkově na své postavě. Pamatujme, že jídlo nemá být kult ani rituál, je to zdroj energie a tak ho musíme brát. Je třeba najít zlatou střední cestu, nepěstovat si schizofrenii z diet a honících nás koblih, a zároveň nezanedbávat nějakou základní filtraci potravin a nápojů, které do sebe pumpujeme. Po jednom dortu s colou na sobě žádné změny nepoznáme, ale po několika letech takto vypadajícího stravování nám to bohužel tělo začne na sobě ukazovat.

P.S. Pokud si budete počítat nebo přibližně stanovovat váš denní příjem, nezapomínejte započítat alkohol ;) Právě díky němu mnozí z nás pomalu a tiše pěstují tukové zásoby.

Natálie s vnučkou Viktorkou před cca půl rokem
 Vaše TOUGH CHICK Alesia

5 komentářů:

  1. Jako kdybych cetla o moji mamce !!! Je o 28 let starsi nez ja a mame STEJNOU postavu, a to si troufam rict, ze tak spatne nevypadam xD uz dlouho jsem premyslela o ni napsat, ale nebyla jsem si jista, jestli by souhlasila xD supr pocteni, diky ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se té své neptala, zda o ní můžu psát - já jí to oznámila :))) A nebýt toho, že jsem delší jak ona a v jejich kalhotách bych čekala velkou vodu, tak máme taky stejnou velikost :)

      Vymazat
  2. Škoda že snad nic z toho nepasuje na mou mámu:-\

    OdpovědětVymazat
  3. Moje mamka taková taky dřív byla, pořád v pohybu a ještě ve svých 50letech měla 48kg, ale pak přišla nemoc, po čase i pohodlnost a postava byla tatam, škoda, že nemůže být zase taková jaká byla, nejaradši bych jí dala přečíst tvůj článek, kterej je moc krásnej, ne kvůli kilům navíc, ale kvůli tý pohodě, která skrz něj vyřazuje z tvý maminky...:)

    OdpovědětVymazat
  4. New Diet Taps into Pioneering Plan to Help Dieters Lose 15 Pounds in Just 21 Days!

    OdpovědětVymazat