sobota 3. května 2014

TOUGH CHICK na cestách: Minsk

Vítězné náměstí s věčným ohněm na památku vojákům padlým při druhé světové válce
Posledních pár dní jsem ve volných chvílích sváděla souboj s windows movie makerem. Přišlo mu velmi veselé se kousnout, když už jsem měla hotovou velikou část videa. Že bych si stáhla jiný prográm? Né. Že bych se poučila a průběžně ukládala? Né. Nakonec ale z tohoto souboje titánů vycházím jako vítěz a prezentuji vám krátké a nekvalitní video představující hlavní město Běloruska, mé rodné město - Minsk. Neustále se tam něco staví, některé stavby vypadají dosti futuristicky. Je to skvělá strategie, vrážet mraky peněz do udržování vzhledu hlavního města, zatímco ostatní města Běloruska vypadají dost zchátrale. V Minsku nalezneme obrovské budovy, prostorné ulice, rozhléhající se náměstí a to vše zdobené květinami a barevnými vlajkami. Vždy se najde důvod, proč vyzdobit město ještě o trochu víc. Tentokrát se vše fintilo k mistrovství světa v hokeji a taky k 9. května - státní svátek oslavující vítězství SSSR nad nacistickým Německem. Tyhle věci se v Bělorusku berou velmi vážně, v Minsku nalezneme mnoho pomníků, budov, názvů ulic a náměstí vzdávajících čest vojákům padlých ve druhé světové válce. Vlastenectví je zde relativně silné, veteráni jsou uctíváni a oběti války jsou neustále vzpomínáni.


Běloruští lidé jsou velmi dynamičtí a akční, hlavně když se jedná o vybojování si místa ve frontě. Když jsem zdravila při vstupu do obchodu a říkala nashledanou při odchodu, koukali na mě jak na cvoka. Slušnost mezi lidmi je na nižší úrovni, než v ČR. Děkuji, prosím, dobrý den, nashledanou - to moc neuslyšíte. Navíc se na sebe všichni tváří, jak kdyby se chtěli navzájem zabít, ale jsou příliš vyčerpáni tíhou světa, života a vlastní nasraností než aby to udělali. A samozřejmě mi všichni tykali, prodavačky především.
Co se týče jídla, zvyklostí tam jsou stoly jejichž každý centimetr je pokryt jídlem. A to pořád. To, že příjde návštěva je rozhodně důvod, proč strávit tři dny v kuchyni a navařit si jídla jak pro svatbu o třiceti lidech. Pak se to nesní a tak se to dojídá ještě další dva týdny. Takže je zcela normální, že si dají ke snídani "Sledě v kabátě" (volně přeložený název pokrmu, obsahující spoustu majonézy a oleje), k tomu brambory, salám a pořádný krajíc chleba. A není žádný problém to po ránu zaplácnout čokoládou. A co se jedlo ke snídani, to se také pak může jíst ještě k večeři. Akorát místo čokolády můžeme vzít dort :-) Samozřejmě to trochu přeháním (ale opravdu jen trochu - můj táta snídá brambory s párkem a sádlem, jeho žena snídá čokoládu), ale zhruba tak ten rámec jsem zachytila. Já těch 8 dní žila právě u táty a jeho manželky. Jídlo jsem se snažila šéfovat si sama, ale několik oslav mě přece jenom neminulo a pak až do mého odjezdu mi byl po každém jídle nabízen dort z narozenin. Samozřejmě se všichni snažili, abych byla co nejspokojenější a v žádném případě nehladověla, jen mému systému stravování prostě nerozuměli. A když jsem se snažila vysvětlit, že když jsem teď obědvala, nechci za půl hodiny jíst znovu, tak se tato informace od mých hostitelů odrážela. Když mi bylo někde mezi bořčem a rybou plněnou majonézou s mrkví nabídnuto kiwi a já odmítla, paní Anna se mě překvapeně zeptala: "Ty nemáš ráda kiwi?"
"Já mám ráda kiwi, ale třeba dopoledne ke svačině s jogurtem. Ale ne poté, co jsem si dala bořč." Tato informace nebyla přijata s pochopením. Samozřejmě jsem velmi oceňovala pohostinnost a vřelost všech mých příbuzných, kteří se snažili mě vykrmit a vrátit do Čech v podobě pořádné-jak-se-patří-udělané-ženské. Já si ale ulovila nějaké pro mě atraktivní potraviny v podobě mléčných výrobků a ryb a prostě se smířila s tím, že frázi "Ne děkuji, já nemám hlad, jedla jsem." musím říkat od snídaně až do večera, než jdu spát. Cedulky ve videu samozřejmě byl jen vtip :-) I když jsem zvyklá se stravovat jinak než moji příbuzní a známí, respektuju jejich zvyky a slušně odmítnu, pokud mi nabízí něco, co nechci. I když mnozí přechází na agresivní vnucování jídla, přidávání mi na talíř i když výslovně odmítnu a následnou kritiku mých stravovacích zvyků, představuju si v duchu, že jsem burblající horský potůček, reklama na klid nebo strýček Zen. Určitě to se mnou myslí dobře :-)
Co se týče fitka, objevila jsem jedno poblíž mého dočasného bydliště. Sice byl poplatek za jednorázový vstup na běloruské poměry relativně vysoký (cca 300 kč), ale prostředí fitness centra bylo hezké a příjemné. K dispozici mi byla sauna, kardio zona s širokým výhledem na náměstí a posilovna. Bohužel to vše bylo taky v jednom balíčku s mladým, ale otravným trenérem, který neustále rentgenoval moje počínání, i když zrovna trénoval někoho jiného. Za celý týden jsem tam nepotkala jedinou posilující holku a pokaždé, když jsem tam přišla, těch několik kluků (zřejmě stálá parta) na mě koukali trochu vyděšeně. Já se jich ale bála víc než oni mě :-) Necítím se dobře, když na mě někdo při cvičení kouká, hned mi nabíhají myšlenky typu "Určitě dělám nějaký chyby a on to vidí a teď si myslí, že jsem úplný nemehlo" :-) Tak.

Celkově jsem si pobyt v rodné zemi užila, bylo hezké setkat se s příbuznými a s tátou. I přes agresivní vnucování alkoholu, jídla a nějakých Ivanů odvedle (abych se už konečně taky vdala a nasázela nějaký děcka) to byl velmi úspěšný a dobrodružný výlet. V ČR se ale teď moc neohřeju, protože za deset dní služebně pofrčím na 5 dní do Paříže, což taky bude moje první pauza od posilování. Dobrý důvod netěšit se do Paříže :-)
Ode mě je to pro dnešek vše, cvičme pečlivě, jezme chutně a buďme štastni :-)

Vaše TOUGH CHICK Alesia





6 komentářů:

  1. Úplně tě chápu, pokaždé, když jedu domů, tak svádím boj s jídlem a vykrmováním od prarodičů a to jezdím jen na Moravu :) Jsi dobrá!

    OdpovědětVymazat
  2. Já se v posilovně taky nemám ráda když na mě někdo kouká, mám úplně stejný pocity :) Moc hezký video Movie maker se mnou nespolupracuje, takže mám jiný prgram,ale je to boj ty videa no. Doufám, že bude report i z Paříže :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud v tý Paříži nebudu zavřená od rána do večera na workshopu, tak se pokusím něco zdokumentovat :)

      Vymazat
  3. Holky,neplánujete někaké recenze na proteiny?Jinak váš blog se moc pěkně čte,jde z vás dobrá energie:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I toto téma je na programu budoucích článků ;) A díky :-)

      Vymazat
  4. Nádherné město :) Taky nemám ráda když na mě při cvičení někdo kouká, takže když už jdu do posilky, tak dámské, tam se mi ještě nestalo že by na mě ženy koukaly :D

    Smile Thess

    OdpovědětVymazat