neděle 22. června 2014

Everaday life: Žít v rovnováze

Život v rovnováze. Nezní to jako ta nejpřirozenější věc na světě. Podle mě ano. A stejně mi přijde, že jsem si k tomu musela urazit dalekou cestu a že se najde spousta lidí, kteří jsou teprve na cestě a hodně takových, který ještě stojí na křižovatce a uvažují, která cesta je ta správná. A přitom je jen pár základních věcí, kterých se stačí držet! Následovat svoje instinkty. Respektovat se a mít se rád. A dělat věci, které nás dělají šťastnými. 

Jedna z nich se odvíjí od druhé, takže si nejde vybrat jen jednu z nich. Tenhle víkend se za mnou přijela podívat moje milá Cheerleaderka Terezka. Hodně se povídalo (a náš životní styl a to pověstné štěstí v životě taky přišlo na přetřes), zdravě se peklo (nebojte, podělíme se), ale také se vyrazilo ven, abychom si užily holčičí večer.
Hezky jsme se oblékly, nasadily lodičky. A vyrazilo se rovnou za nosem (tedy tam, kde to příjemně vonělo po jídle), protože jsme obě umíraly hlady. Obě rády dobře (a zdravě) jíme, takže za chvilku před námi přistály naše zeleninové předkrmy. V ten moment jsem si uvědomila, že naše poslední společná večeře byla obrovská, říkaly jsme jí cheat a že nám potom bylo špatně. Díkybohu se lidé vyvíjí a mění, protože teď si zpětně uvědomuju pár věcí:
1) Fakt, že jsem měla potřebu chodit "cheatovat" znamenal, že my něco chybělo, že jsem se po zbytek týdne cítila omezená (tj. neposlouchala jsem svoje instinkty)
2) Fakt, že jsem cheatovala tak, že mi bylo špatně znamenal, že jsem nerespektovala svoje tělo, že jsem se neměla tolik ráda, protože jinak bych se chtěla cítit dobře.
Dobře se cítím, když jím zdravě a chutně. Dobře se cítím, když si užívám života se svými přáteli. A necheatuju - žiju!

Předkrmy jsme si přátelsky podělily a pak následovaly saláty, protože náš hlad ještě nebyl ukojen. Nešly jsme cheatovat, byly jsme jednoduše dvě kamarádky, které šly na večeři, chtěly si popovídat v příjemném prostředí, nechat pro změnu někoho jiného, aby jim připravil jejich jídlo, ale neznamenalo to, že naše zvyky jsme chtěly ten večer pustit z hlavy, prostě jsme si objednaly to zdravé na menu, dresinky si objednaly na stranu a salát si ochutily balsamicem a olivovým olejem. Neuvažovaly jsme, jestli jsme tam nalily o dva nebo tři gramy víc ani jak si dnes spočítáme živiny. Protože jakékoli počítání je jedna z věcí, která nás v oblasti výživy nejen děsí, ale hlavně štve. Kde vezmete ty čísla podle kterých se chcete řídit. Spočítáte si je podle pochybného vzorce. A pak se jimi otrocky řídíte. Počítání kalorií je dvojsečná zbraň. A já ji nemám ráda.

Pokud má někdo problém zhubnout a není si jistý co a kolik jíst, tak pro něj můžou představovat tu jednoduchou cestu, pomůcky díky níž se třeba na tu svoji vysněnou váhu dostanou. Jenže! Ano, pak je tu to jenže. Je to zvyk, kterého se neobyčejně špatně zbavuje. A strávit svůj život počítáním toho, co do svého těla dáváme? Přijde mi to jako neúcta nejen ke svému rozumu, ale především ke svému tělu. Když říká, že potřebuje víc, bude to pravda, když zrovna tolik nepotřebuje. Tak si neřekne. Je to jednoduché. Přejídání a tak podobně není výsledkem toho, že by bylo naše tělo pitomé. Je to výsledkem toho, že si dnešní lidé zvykli jíst, když se nudí, když jsou šťastní, když jsou smutní, když mají problémy, když mají! A to je na jedno tělo trochu moc ne?
Instintky. To je tady hlavní slovo.
Poslední sousto bylo rozžvýkáno. Způsobně jsme si otřely koutky. A bylo nějak brzy. Tak jsme sedly do auta a rozjely se do kina. A že jsme dostaly chuť na frozen yoghurt (ne, nebudu tady říkat, že frozen yoghurt je zdravá záležitost, vlastně jejich snaha se tak prezentovat mě dost rozčiluje), ale právě o tom je tenhle článek. O té rovznováze. Nepotřebujeme cheatovat. Nepotřebujeme řešit kalorie navíc. Protože jinak a já bych řekla že dobrých 90% procent času svoje těla milujeme a rozmazlujeme je zdravým jídlem. Rozmazlujeme je cvičením. A vším tím kolem. ROVNOVÁHA!
Se setměním jsme spokojeně zamířily k domovu. Měly jsme spokojené nejen chuťové buňky, protože jsme si užily hodně toho holčičího povídání, které nám chybělo, ale také nás dostal film, který jsme si vybraly - Grace.

A další den jsme začaly aktivně. Před sedmou jsme byly oblečené. Vypily jsme si vodu s citronem, abychom se trochu hydratovaly a už mířily ze dveří, protože jsme se domluvily na takový lehký předsnídaňový power walk. Který jsme si nakonec okořenily a každá lavička, zídka, kopec, nebo zábradlí, které jsme potkaly se pro nás staly výzvou a naše procházka byla okořeněná o různé kliky, shyby, tricepsové dipy, výpady, sprinty. A my si to užívaly. A pak zaslouženě zasedly ke zdravé snídani pod pergolou. Následovala kafíčko. A my už zase letěly, protože nás čekala nedělní jóga.
Pokud máte problém mít se rády, nebo poslouchat svoje tělo, tak bych vám nic nemohla doporučit víc než jógu, protože během jógy prostě nejde si svoje tělo intenzivně neuvědomovat. A možná se vám podaří vytvořit si konečně tu mind-body connection, kterou k vyrovnanému životu potřebujete. Navíc vám pomůže zbavit se stresů, soustředit se na to, co je tady a teď, na svoje pocity, na sebe.
Něco málo nákupů. Zdravý oběd. Ještě jsem Terezce stačila připravit taštičku plnou zdravých dobrůtek a byl čas  s bílým kapesníčkem mávat za odjíždějícím autem. Byl to víkend o kterém můžu říct, že mě nechal plnou energie a plné nálady. Protože obě jedeme na jedné vlně, navzájem se inspirujeme a podporujeme. A takové lidi v životě taky potřebujete. Na to nezapomínejte a vždycky jim říkejte, jak moc jste jim vděční za to, že ve vašem životě jsou.

Udělejte si nový zvyk - buďte šťastní. Zítra je pondělí. Začněte od pondělí. Tohohle. Ale ještě lepší bude, když začnete teď. Važte si samy sebe a ukazujte si to!

Vaše TOUGH CHICK Adri

7 komentářů:

  1. To je TAK superkrásný článek. Nevím jestli jsem šťastná-dojatá protože můj den byl dnes bídný, nebo proto, že sakra výborně píšeš :) doufám že i následující týden budeš mít takhle spokojený, i všechny ostatní!
    Na Grace jdeme s přáteli zítra, tak jsem zvědavá :)

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý článek! :) To musel být víkend! :))

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju za krásný článek, po kterým se mi bude líp usínat a zítra lépe vstávat. A motivovat mě do dalších dnů, protože za sebou mám fakt hrozný týden.

    OdpovědětVymazat
  4. Ta cesta je krkolomná, ale ten výsledek stojí za to. Cheaty nemám ráda, prostě jím tak jak potřebuju a je to, nepotřebuju cheatovat.

    OdpovědětVymazat
  5. To je sranda, jak se vždy lehce pro něco nadchneš, po chvíli zjistíš, že na to nemáš, tak to vzdáš, ale dokonale si své selhání sama pro sebe obhájíš a jedeš dál jakoby nic... super přístup! :-) Náhodou tuhle tvojí vlastnost obdivuji.

    A jak se má ta tvá hezčí blond kamarádka, co odjela do Ameriky? Už nebloguje? Byly jste skvělá dvojka a vás blog byl sper! Rozhodně lepší než ted s tou ušatou ukrajinkou. :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://2toughchicks.blogspot.cz/2014/06/milujte-nas-takove-jaci-jake-jsme.html

      Pusu, Eva

      Vymazat
  6. Krásnej pozitivní článek, mám strašně moc ráda tvůj přístup k jídlu, cvičení, v tom jak uvažuješ o těle...Naprosto s tím souhlasím, jen mám problém se tím řídit, pomalu se zlepšuju a přestávám se omezovat, ne že si dám hambáč nebo buchtu k snídani, ale že rajče není špatný a červená paprika taky ne a když to sním tak neumřu..:D
    A jinak, moc vás tu sluší! A ty tvoje ramena a ruce, úžasný!

    OdpovědětVymazat