neděle 8. června 2014

Mám sen...

... (trochu jiný než Martin Luther King) tím snem je svět plný sebevědomých žen, které si samy sebe váží. Mám sen o ženách, které svoje tělo považují za úžasný dar o který je nutné pečovat. Co tím myslím? Že tyhle ženy ví, co je pro jejich tělo dobré a špatné, uvědomují si, jaký vliv na jejich tělo má to, co se do něj rozhodnou vložit a jak je důležité se hýbat, aby to tělo dosáhlo plného potenciálu své krásy.

Tak. Kde se vzal tenhle výlev? Včera jsme se s Alishkou vydaly na Olympia Amateur, sledovaly všechno to dění na pódiu. Asi všichni čekáte, že to ve mně zanechalo pocity motivace a touhy být co nejlepší na vlastní soutěži. Opak je pravdou. Začala jsem uvažovat o tom, jaký vzkaz chci světu dávat. Chtěla bych inspirovat přesně k tomu, co jsem popsala v prvním odstavci. Jenže přesně to neuvidíte na pódiu. Ano, jedná se o glorifikaci potenciálu lidského těla. Ale s vyváženým, zdravým tělem to nemá nic společného. Striktní dieta následovaná obrovskou žranicí jenco ze sebe po soutěži skopnete spodek plavek? Nějak jsem se s tím nedokázala ztotožnit.


Jak jsem o tom přemýšlela, tak jsem si uvědomovala, že nechci světu posílat zprávu, že si myslím, že tohle je ideál krásy. Ony ty slečny na pódiu totiž naživo vypadaly ještě papírověji než na fotkách. Tenhle pocit se mi spojil s dalšími událostmi posledního týdne. Vyčerpání po spartan racu, protože se tělo bez sacharidů špatně regenerovalo. Únava. Trenér mě vyhodil z tréninku s tím, že v takovém stavu nebudu trénovat. A já sama z toho cvičení neměla radost! JÁ! Miluju cvičení, miluju ten pocit před, během a po. A nejdnou to bylo pryč. Tak takhle ne.


Možná toho budu litovat, ale mnohem spíš ne. Protože mám sen, že budu pár z vás inspirovat ke zdravému životnímu stylu, že budu inspirovat ke zdravému vaření, cvičení pro radost a pro to, abychom byly silné a sebevědomé ženy. Tohle řečeno, jak vypadal můj den potom, co jsem zavelela #CONTESTPREPOVER?

Čekáte, že jsem se začala sacharidy cpát jako smyslů zbavená? To samozřejmě ne. Posledních pár týdnů mi dalo to, že jsem si uvědomila, že jsem možná roli sachardiů ve svém jídelníčku přeceňovala. Ale jejich absence je druhý extrém! Sacharidy jsou dobré! Pomáhají nám trénovat a já už se těším, že si zítra před ranním tréninkem uvařím svou milovanou ovesnou. Dnes byla neděle, pro mě odpočinková, protože jsem svému tělu musela dát oraz, takže jsem si ráno relaxovala s hruškou, cottagem, ,časopisem a zeleným čajem. První kousek ovoce po třech týdnech a jak jsem se hned cítila lépe! Sice si nemyslím, že to všechno zařídila ta hruška, ale tělo asi uvěřilo mému vnitřnímu slibu, že už na sebe budu hodnější. Takže jsem celé dopoledne lítala jako fretka, uklízela a leštila. 
Ještě než jsem nasedla na kolo a zamířila na svou hodinu jógy jsem popadla tuhle svačinu ve formě oříšků a neslazené čokolády. Další věc, které my poslední týdny daly - přestala jsem se bát tuků.
Absolutní relax a uvolnění. Miluju jógu. Nejen proto, že protáhnu svaly, které bývají po celém týdnu silových tréninků lehce ztuhlé, ale také o svém těle během cvičení intenzivně přemýšlíte a uvědomujete si ho, což je podle mě klíčové k vytvoření komunikačního kanálu mezi vámi  a vaším tělem. Zkuste to.
Čas vařit oběd. A o můj bože, jak já miluju zeleninu! To mi v posledních týdnech tak chybělo! Barevné saláty. Tentokrát s kuřecím a jen lehce posypané kokosem. A touha se kulinářsky vyřádit, takže jsem si ještě uvařila indickou polévku z červené čočky. K tomu více čtení a trochu relaxu před náloží odpoledních úkolů.
Tím moje kulinářské řádění ale neskončilo, protože jedním z dalších úkolů bylo uvařit si jídlo na další den. A já najednou neměla přesně předepsané, co to má být! Tenhle recept mám ráda a zopakovat si ho mi udělalo radost, je to "smažená rýže", až na to, že tam není ani zrnko rýže, protože se místo ní používá rozsekaný květák. A k tomu tofu. Jak dlouho jsem neviděla tofu? No, vlastně viděla, smutně jsem na něj v ledničce koukala!

A abych svou radost a nadšení trošku šířila, připravila jsem krabičku i pro svou drahou Stvořitelku. Vždycky ráda dělám radost zdravými dobrotami.


A takhle já teď hodlám jíst, žít, cvičit, psát vám o tom a snad vám tím dodat trochu inspirace, to je můj sen.

Vaše TOUGH CHICK Adri

23 komentářů:

  1. Já si myslím, že je to dobré rozhodnutí :) Přesně proto jsem taky upustila od svého krátkého nadšení soutěžit. Chci inspirovat ostatní ke zdravému životnímu stylu. Nechci s ostatními sdílet jen striktní jídelníčky, nebarevná jídla a být věčně unavená a podrážděná. A chci si život užívat žejo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si teď navíc mnohem víc vážím toho zdravého životního stylu, takže toho nelituju, ty tři týdny byla obrovská zkušenost. A děkuju.

      Vymazat
  2. Naprosto schvaluju tohle rozhodnutí, já naživo sice nikdy žádnou souěž neviděla, ale je mi jasné, že striktní režim s cílem vypadat na pár minut dobŕe není nic pro mě, já se chci cítit dobře každé ráno a s mírou si užívat všech dobrot a radostí, co život nabízi :) a svěrací kazajka předepsané diety a cvičení by mi prostě akorát dávala pocit povinnosti a ne radosti, a nic bych z toho ve finále neměla ... Je to prostě věc priorit, které si člověk stanoví, a ta moje je "ochutnat" ze života od všeho trochu ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky řečeno, souhlas se vším :)

      Vymazat
    2. Přesně, ten fakt, že je tam určitý termín, tehdy budu vypadat dokonale a pak co? Zdravý životní styl je pro mě životní rozhodnutí a chci se mu věnovat/šířit ho/motivovat k němu. TO mi asi přináší největší radost. A občas si něco ochutnat, když na to přijde, samozřejmě :-)

      Vymazat
  3. Prosím prosím prosím víc takových článků! Tohle je přístup, k jakému chci dospět, po pěti letech boje se záchvatovitým přejídáním... A ještě bych poprosila o recept na tu indickou polévku, vypadá nádherně :)
    Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takových článků ještě určitě přibude ;) A o recept se podělím v průběhu týdne, slibuji ;)

      Vymazat
  4. Takhle by to mělo být! Žádné přílišné omezování a extrémy. Prostě jíst zdravě, nenacpat do sebe vše co tě zrovna napadne, ale ani si neodpírat věci které máš ráda a které dokonce i zdravé. Ten salát vypadá úžasně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za podporu. Když jsem tenhle článek psala, trochu jsem čekala kritiku, jak snadno jsem se vzdala svého cíle, jsem ráda, že to hodně lidí vidí stejně jako já.

      Vymazat
  5. Moc hezký přístpu. Já se teda chystám na soutěž a to i po Olympii. Musím ale říct že ten první den, když jsem na živo viděla moji favoritu Sabinu Plevákovou, jsem taky přemýšlela jestli je to to co chci. Byla jsem fakticky v šoku jak hrozně hubná je. Na fotkách a podiu to tak vůbec nevypadá. Kdybych ji potkala někde venku a neznala ji, řekla bych si že je nemocná. V sobotu už se mi to ale uleželo a moje nadšení trvá :D Tobě ale přeji hodně štěstí, máš super přístup.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu držet palce, pořád obdivuju lidi, co to dělají, je to řehole. Já se asi potřebuju ale v životě realizovat jiným způsobem.

      Vymazat
  6. Moc hezký přístup, musím s tím jen souhlasit.
    Sama nechápu smysl toho, několik měsíců se "trápit" (no dobře, pro mě by takové omezení a únava bylo trápení bez uvozovek :D) kvůli pár dnům, kdy bych to vysekané (a taky pořádně vyhladovělé) tělo ukázala na pódiu.
    Neříkám, že se mi postavy fitnessek nelíbí - líbí a moc, ale rozhodně v tom nevidím ideál krásy a už vůbec ne něco zdravého.
    Jasně, jíst zdravě a pořádně se hýbat je v naprostém pořádku, ale ty předsoutěžní diety mají ke zdravé stravě daleko...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Navíc jsem si chvílemi nepřipadala, že jsem to já, ve spoustě situací, které bych jindy normálně řešila jsem měla chuť brečet, nebyla jsem schopná výkonů, které jsem podávalo normálně a to mě na tom deptalo. Já potřebuju být silná a samostatná, abych se cítila dobře. Ne uzlíček nervů.

      Vymazat
  7. Skvělé rozhodnutí. Sleduji několik "fitness závodnic" a přijde mi taky trochu na hlavu, že se cpou snad jen šmakounem, salátovou zeleninou a sušeným masem, a po tréninku přidají fotky svých KPZ, kde mají desítky čokolád, čokoládových tyčinek a dalších tučných a sladkých laskomin. To je život? Raději si ty laskominy dopřeju v menším provedení třeba každý den, než se takhle trápit :D Valerie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla ve stavu, kdy jsem o KPZ nemohla ani moc přemýšlet, já neslintala nad čokoládou, ale když se v ledničce objevila čerstvá rajčata! A to už je asi něco špatně.

      Vymazat
  8. Jsem ráda, že jsi došla k tomuhle názoru. Mně se postavy fitnessek líbí, měnila bych s nima hned, ale abych se kvůli jejich dosažení vzdávala i toho dobrého ZDRAVÉHO jídla, to ne.
    Ale zadarmo, to ano. :-D

    Každopádně jsem moc ráda, že ses o tom i rozepsala, protože teď mám takové období nevidím-výsledky-kašlu-na-to. A přitom zapomínám, že nejde jen o změnu těla, nárůst svalů, úbytek tuku, ale hlavně o tu spokojenost v sobě, o ten úbytek negativních myšlenek a větší sebevědomí.
    Protože i když tohle je jiná soutěž, jinej přístup k jídlu, ve fitness všichni píšou jaký mají obří porce, jak žerou a jak milujou jídlo a přitom je to stejná vybíravost jako ve směru PPP, takže z extrému do extrému a ideál zdravého životního stylu to taky nebude.

    Proto se mi líbí, cos psala. Jaký chceš udávat směr a jak chceš lidi motivovat. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuju. Ráda bych v tomhle smyslu blog vedla i dál, protože se myslím najde spoustu slečen, které potřebují do zdravého života povzbudit.

      Vymazat
  9. Přesně, ty holky na podiu jsou na vrcholu vypětí svých sil. mě se jednu dobu ty fitnessky taky líbily, ale nikdy jsem si to nevzala za své, jejich životní styl a práce je řehole, kterou bych nechtěla podstoupit. Mají můj obdiv teda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já je stále také obdivuju, ale pro mě to asi není :-)

      Vymazat
  10. To je dobře, že půjdeš za svým snem, ať už je jakejkoliv...být na podiu nebo být zdravá a fit, to druhý je asi lepší, hlavně že budeš šťatsná a uvidíš v tom co děláš nějáký smysl a nebude to jen honba za vysekaným tělem, který už nemá nic společnýho s tím že je člověk zdravý, teď nechci znevážit tu tvrdou dřinu, která za tím bezesporu stojí, všichni maj moje uznání - vůle, odhodlání, ale pro tělo není fyziologický mít 5% tuku, ať pro muže či ženy...Sama nad tím pořád přemýšlím a nemám jasno, co chci...momentálně mám 16% tuku, což není špatný, ale pořád chci míň a víc svalů, kdo ne že :D ale zároveň vim, že to není prostě ideální, jít víc dolů (dle lékařů jsou ženy pod 15% podvyživený) a to fakt nechci...A jak píšeš, že ti přišli ještě víc papírový, myslíš křehký, rozbitný? Nemocný?
    A jídlo vypadá suprově, hlavně ten salát s kuřecím a kokosem..hm, mňam!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Obdivuju tvrdou dřinu slečen co stojí na pódiu, ale jak říkáš, není to zdravé a není to něco, co bych chtěla světu vzkazovat. Teď si strašně vážím zdravého těla schopného skvělých výkonů (když mu dodám správný pohon) a životního stylu, který vedu. Tím papírové jsem myslela, že třeba konkrétně v kategorii bikini fitness se slečnám kromě svalů rýsují i celé hrudní koše atp.

      Vymazat
  11. Já naprosto souhlasím se super článkem i s názory tady uveřejněnými. I já chvíli blbla se sacharidovýma vlnama a dokud jsem si sama nevyzkoušela, tak bych neverila, jakej zahul to na telo i psychiku je... Hrozne rada jsme se vratila zase ke zdravymu: ode vseho trochu!
    Drzim ti palce a fandim ti!

    OdpovědětVymazat
  12. Objevte eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde miliony klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Výměna kdekoli - Váš čas je drahý. Obchodujte na počítači, mobilu a tabletu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat