čtvrtek 31. července 2014

TOP 10 of my fitness lifehacks :-)

Mnozí lidé nechtějí začít s cvičením a sportovně-zdravým životním stylem z jednoho prostého důvodu - je to pro ně nepředstavitelně náročné. Dnešní svět tomu totiž není tak zcela uzpůsoben. Spíše podporuje pohodlí, rychlost, jednoduchost. Máme auta, abychom nemuseli chodit moc daleko pěšky. Máme výtahy, aby nebylo potřeba funět do schodů. Pro jedno jediné patro nám dokonce obchodní domy nabízí eskalátory nebo takové ty jezdící pásy - netuším jejích oficiélní název. A co se stravy týče, svět internetu nám může poskytnout hromadu informací o nejrůznějších formách diet, každá patřičně pojmenovaná, a mnoho tutoriálů jak být fit nebo zhubnout RYCHLE a POHODLNĚ. Zatímco přepravovat se můžeme rychle a pohodlně, cestu za hezkou postavou a dobrou fyzickou kondicí si příliš zkrátit nemůžeme. Samozřejmě, někomu to vše trvá déle a někdo se transformuje za několik měsíců, ale dřina v tom je tak jako tak.

Jedinec, který se věnuje sportu a k tomu se vyváženě stravuje, to občas nemusí mít tak snadné. Pokud se ocitneme daleko mimo domov a máme 10 minut na to, abychom se najedli, jinak budeme o hladu celý zbytek dne, jsme nahraní. Mluvím samozřejmě o případu, kdy nemáme s sebou v kabelce lunch box s obědem. Pokud bychom stravu neřešili, tak si zajdeme do nejbližšího fast foodu a vezmeme si hamburger/kebab/bagetu do ruky. Do deseti minut jsme najedeni a pokračujeme dál ve svém nepostradatelném vytváření hodnot, ať už je to práce/studium/pochůzky. V případě ale, že nám není jedno, kolik ďolíků a záhybů má náš sedací pekáč (v případě dám) nebo zda vypadáme nebo nevypadáme jako naše těhotná přítelkyně (v případě pánů), fast food pro nás není variantou.

A je toho samozřejmě víc než jen tyto očividné záležitosti, jako jak správně se najíst a kdy si zajít do fitka zacvičit. Jsou to každodenní drobnosti, které mohou být malými klacíky pod našimi nohami na cestě za fyzickou zdatností. Každý je řešíme po svém, vymýšlíme triky a způsoby, jak být na příští takovou situaci připraven a pak už jet hladce a s optimismem.

Představují vám 10 takových lifehacků, které jsem objevila/vyčetla/vymyslela/byla nucena začít využívat:

1. Tuhý deodorant vs. puchýře
Pokud jste běhající šílenci, pravděpodobně jste už někdy taky řešili problém puchýřů a různých ošoupanin na nohách. Co jsem začala běhat víc jak 6 km za ráz, moje nohy přestaly být příliš koukatelné. Samozřejmě to řeší správné běhací ponožky. Než ale takové pořídíte, doporučuju než vyběhnete zkusit natřít nohy tuhým deodorantem (nějaký ve stylu extra dry). Taky dobře funguje klasický dětský zásyp. Tímto způsobem mám i po 15 km nohy jako ze škatulky (jako dětská prdelka).

2. Proteinové smoothies á la Letní královna
O horkých víkendech se stává, že opouštíme náš příbytek na celý den a vyrážíme někam na opalovačku/koupačku/"chlastačku" nebo vše dohromady. Samozřejmě je možné si nadělat krabičky s kuřetem a rýží a hrdě to někde pod tobogánem zblajznout. Já ale preferuju řešit tuto situace trochu elegantněji. Beru polovinu cottage + nějaké ovoce + necelou 1/2 odměrky proteiňáku a doliju to vodou. Vše rozmixuju a voilá, máme letní smoothie i s potřebnou dávkou bílkovin. Takových si udělám 2-3, přeliju to do uzavíracích kelímků nebo shakeru a uskladním do chladícího boxu společně s nějakým ovocem. Pro maximální eleganci to pak srkám brčkem s výrazem letní královny a i necvičící jedinci mi po ochutnání tuhle ňamku závidí :-)



3. Ovoce po jídle
I tohle považuju za takovou malou vychytávku. Zjistila jsem totiž, že když si dám po jídle nějaké ovoce, déle pak nemám hlad. Za to může nejen vláknina v něm obsažená a dlouho stravitelná, ale taky fakt, že fruktóza se ukládá jako glykogen v játrech. A čím plnější tyto zásoby máme, tím déle nedostaneme signál o tom, že máme hlad. Ale vypozorovala jsem na sobě, že když si dám ovoce jen jako svačinu (k tomu nic, jen to ovoce), tak mám hlad už asi tak za půl hodinky. Takže ho dlabu jako dezert po jídle, včetně večeře. Akorát večer se nedoporučuje jíst banán, hroznové víno a hrušky.



4. Guarana jako pre-workout
Tuhle věcičku všem moc doporučuju, ať už před fyzickou aktivitou nebo psychickou (například zkoušky, učení se na ně, prezentace, pohovory apod.). Dobře stimuluje a nesetkala jsem se s žádnými pobočnými efekty. Co se týče těch, které potřebují dát dolů nějaké tukové zásoby, guarana vám v tom dopomůže. Je potřeba si ji vzít cca 1-2 hodiny před tréninkem. Osobně se mi s ní cvičí líp, dokážu jet o něco intenzivněji. A zkuste se na ni zeptat strýčka googla, prý napomáhá spalování špíčků při cvičení. Já to nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože jsem od začátku až do nedávné doby cvičila skoro vždy s guaranou, takže těžko posoudím, zda tento efekt má nebo ne.
Extrakt guarany se dá koupit v lékárně v kombinaci s kofeinem (Guarana Energy) nebo bez, pak taky ji seženete ve zdravých výživách a bio shopech. Odtud je prý tento extrakt čistší. Já ale většinou užívala tu z lékárny, střídavě s kofeinem a bez.


5. Posnídaňový hlad
Stává se vám někdy, že se nasnídáte a do hodiny už jste zas hladoví? Mě občas ano a zrovna včera jsem narazila na článek, který tuhle skutečnost vysvětluje. Ve stručnosti jde o to, že po probuzení stoupá hladina kortizolu v těle a ta stimuluje taky inzulínovou reakci na snídani, kterou si obvykle dáváme cca 30-50 minut po probuzení. V tuto dobu je hladina kortizolu právě nejvyšší. V článku výše nám kolega nabízí nesnídat a najíst se až později. Já většinou snídám až tak za dvě hodiny po probuzení, kdy dorazím do práce (za což jsem dostala od trenéra za uši). Svaly vám z toho asi neupadnou a pokud vám to pomůže proti posnídaňovému hladu, proč ne. Pravdou je, že já po snídani hlad nepociťuju minimálně další 3-4 hodiny a to snídám klasicky ovesné vločky s trochou proteinu a ovocem. Další možností je nasnídat se okamžitě po probuzení, ale ne každý to dokáže. Každopádně se nedoporučuje nahradit snídani (ale celkově i svačinu nebo nějaký jídlo) jen nějakou formou koktejlu, protože z toho akorát dostaneme větší hlad. Já osobně jsem teď v posledním týdnu zařadila ovesno-proteinovo-ovocný rychlokašovitý koktejl, který si dávám asi 15 minut po probuzení ve všední dny, než vyrazím do práce. Poslední dobou se mi totiž podezřele často stávalo, že jsem snídala až 3-3,5 hodiny po probuzení, tudíž se mi posunuly i ostatní jídla a nakonec jsem nějaký vypustila. Z toho všeho vyplývalo, že jím nedostatečně a prd mi roste, což je smutné, když na těch svalech tak dřete ;)

Ovesná kaše+lžíce proteiňáku+kakao+goji+jablko


6. Čaj/kafe/džus/voda po jídle
Toto jsem na sobě spolehlivě ozkoušela - pokud si hned po jídle dám nějaký nápoj (nemyslím tím loknout, ale opravdu celý hrnek čaje nebo kávy, případně sklenici vody), tak mě hlad navštíví dřív, než obvykle. Všechno je to samozřejmě o zvyku, někdo pije ranní kafe ke snídani a nesetkává se s předčasným hladem. Já osobně už dlouho po jídlech nic nepiju. Čaj si většinou dávám dopoledne, chvíli před svačinou/obědem. Samozřejmě je to ale všechno individuální, zde pouze zmiňuju, s čím jsem se já setkala. Jinak se tohoto tématu dotýká taky tohle video.

7. Emergency protein
Další věc, která se mi může stát, když se pohybuju daleko od mého domova nebo od pracovní kanceláře - není možnost se najíst. Obvykle samotný proteiňák nepiju, ani po tréninku. Většinou dojdu (příp. dojedu) domů nebo do práce a tam si připravím normální jídlo (maso/ryba+zelenina/příloha). Když jsem ale v dáli od domova a vyhlídky na brzké najezení po tréninku nejsou nijak růžové, spasí to emergency shaker s proteiňákem v jednotlivých sáčcích strategicky umístěnými v kufru auta. Kdysi jsem je zakoupila na cesty do Minsku a Paříže na fitness.007 (jedny byly dokonce i s kofeinem :-)) a teď když jsem si pořídila vozidlo, naházela jsem je do auta - pro jistotu. Takže když bude zle, dám si proteiňák jako správnej bodybuilder :-)

Nedávno zakoupené mé první auto :-)

8. Sůl proti zápachu
Tohle jsem osobně ještě nezkoušela, ale jedna z ruských bikinistek svým čtenářům radila nasypat přes noc sůl do bot na cvičení/běhání, případně tašky na cvičení (v našem případě to mohou být i boxerské rukavice - páchnou jak kdyby v nich někdo umřel, pak se chvíli rozkládal, pak se zas narodil, zacvičil si a opět umřel). Tohle by mělo odstranit zápach, protože to zabrání bakteriím v rozmnožování. Tak. Musím to někdy vyzkoušet. Případně by ale mohl fungovat i antibakteriální sprej.

9. Přítel alkohol
Je jasné, že jako správný buildeři musíme abstinovat, jinak nám upadnou svaly. Já už nějakou dobu nepiju a žádným způsobem mi to nechybí. V každém případě ale následky občasného požití alkoholu nejsou tak tragické, jak se leckde píše. Moc pěkný článek o tom naleznete zde. Ženám z umírněného požití alkoholu jednou za týden-dva se sekrece testosteronu nijak nezmenší (aby rostly ty svaly ušatý). Taktikou, kterou pán v článku popisuje, je celý den před "mejdanem" dlabat samé bílkoviny a srazit na minimum tuk a sacharidy. Potom, když jdete na drink, tak tělo začíná prioritně odbourávat alkohol a zpomaluje pálení tuků a sacharidů. Vy jste ale ten den skoro žádné nejedli, takže se v klidu soustředíte na zbavování se toxínů, za které jste zaplatili :-) Ideálními nápoji jsou prý destiláty, whiskey, vodka, suchá vína. Nenavádím vás k aplikaci této "strategie", sama jsem ji nezkoušela. Ale přišlo mi to jako zajímavá myšlenka. Každopádně, nejsem si jista, zda tohle budu aplikovat, až jednou zas půjdu na skleničku. Když je to jednou za čas a v umírněné podobě, ty svaly nám skutečně neupadnou a špeky nenarostou, pokud to nebudeme zaplácávat hamburgery a brambůrkami.


10. Svátky/párty/rodinné oslavy
Někdy může být těžké zůstávat sociálně aktivním, když se snažíte makat na své postavě. Pořád tu jsou grilovačky a oslavy, na kterých je hodně jídla a alkoholu. Pokud jste v začátcích, časté ujíždění při takových příležitostech by mohlo výrazně oddálit výsledky. Opět ale platí, když se 85% času stravujete správně a cvičíte, těch zbylých 15% hřešení z vás špekouny s atrofovanými svaly neudělají. Rozhodně tedy není nezbytně nutné, pokud se nepřipravujete na nějakou fitness soutěž, vyhýbat se společenským akcím. Pokud se vyváženě a racionálně stravujete, neujíždíte na sladkostech a tučnostech, pak si můžete jednou za čas dopřát "cheat evening". I pro psychiku je to fajn, uvolníte se, odpočinete si, pobavíte se. Vždyť proč to všechno děláme - abychom byli spokojeni a taky abychom se líbili. A pokud budeme sedět doma zavření s buchtičkama na břiše, které nikdo neuvidí, tak už to pak taky není ono. Ale samozřejmě je to vše opět ryze individuální. Já sama poslední dobou ani na oslavách nepiju, ale s vlastníma krabičkama tam nechodím :-) Když je to večeře v restauraci, vždycky se dá zvolit něco rozumnýho ale zároveň dobrýho - nepotřebujeme chodit ode zdi ke zdi, ve stylu týden nejíst a pak se o víkendu zprasit a ožrat. Každopádně, pokud chcete hřešit, tak si to užijte a bez výčitek :-) Během dne se ujistěte, že máte dost bílkovin a méně sacharidů + tuků (protože těma to pravděpodobně naženete na oslavě), a s klidným srdcem si užívejte společenské akce a přijímejte komplimenty o své postavě klidně i s chlebíčkem v ruce ;-)

P.S. A pokud k vám někdo příjde, jako se to stává mě, s vyvalenýma očima a tónem zahrnujícím veškerou nespravedlnost světa se vás zeptá "A ty jako tohle smíš jíst?! Vždyť jsi na tý svý dietě a žiješ v posilovně!", tak s úsměvem odpovězte: "Já můžu všechno, jen si umím vybrat, kdy a kolik." a odkráčejte mávajic vašim pevným, nadřepovaným zadkem ;-)

Vaše TOUGH CHICK Alesia

neděle 27. července 2014

Tréninková edice: Intenzita (plus trénink zad)

Nemám čas./Nemám energii./Dnes to do fitka nestihnu./Nemá cenu jezdit do fitka na hodinku. Kdo tohle už někdy slyšel, nebo co hůř, kdo někdy něco takového vypustil z pusy? Pojďme si přiznat, že jsou to často jenom kecy. Protože kdo chce hledá možnosti, kdo nechce, ten hledá výmluvy a to je fakt.

Přestože teď ve fitku prakticky bydlím, často se stane, že na svoje cvičení mám jen nějakých padesát minut, tak to rozhodně pro mě není výmluvou proto, abych se na to vykašlala úplně. Jdu do toho s nadšením a snažím se z těch padesáti minut vytřískat co to dá! A jak to dělám?

INTENZITA! Tak především to není na nějaké série, kdy si uděláte osm opakování, pak pošlete pár esemesek, projdete se k baru napít Carnitinu, abyste se vrátili udělat dalších osm opakování. Tak takhle vážně ne-e. Nedělala jsem to nikdy. Obvykle jsem za sebou opakovala dva cviky. Teď si dělám častěji takové kolečně o tří cvicích. Větší počet opakování a pěkné tempo.

Intenzita. Snažím se trénovat co nejrychleji. Přestávky jsou krátké a stejně se snažím, aby činky které zvedám měly nějakou váhu. Mám přeci jen padesát minut na to, abych se zničila.

Švihadlo. Horolezci. Výskoky a další plyokousky. To jsou moji nejlepší kamarádi, protože kdo má ještě čas na cardio po tréninku?

A jak to vypadá v praxi? Obvykle jeden den trénuju spodek, další vršek s tím, že si vyberu něco, na co se zaměřím. Obvykle si trénink dávám dohromady po cestě do fitka, když nestihnu ani to, protože mám po cestě ještě práci, tak udělám to, co "feels good". Protože moje tréninky mě musí dělat šťastnou. Dnes se mi z toho vyklubal takový trénink zad a ramen:

Každou z uvedených sérií jsem provedla čtyřikrát s minimálními pauzami, jen abych se rychle vydýchala, případně napila a jelo se dál. Celý trénink jsem začala tím, že jsem na si na desítku zaběhla svůj kiláček, pak se dynamicky protáhla a  nakonec zase protáhla, ale tentokrát pomalu. 55 minut. Konec. Jde se do sprchy a domů. Krásná práce.

I. SÉRIE 
-Shyby s dopomocí (na první sérii si vyberu dopomoc takovou, abych zvládla alespoň 12 opakování a postupně ubírám až se dostanu na nějakých 6)
-Kliky s vytáčením ruky (10x, Uděláte klik a když jste zpátky v původní pozici tak přejdete do pozice prkna na boku a zase se vrátíte)
-Minuta švihadlo (A co nejrychleji!)

II. SÉRIE
-Střihy na spodní kladce s rotací (10 opakování na každou stranu; nebudu se pokoušet o popis, radši se podívejte sem, ale nekoukejte na tempo a dělejte to pěkně svižně!)
-Rozpažování na TRX (15x; chytíte si TRX do obou rukou, položíte se a rozpažujete a přitom tlačíte lopatky k sobě)
-Most s činkou za hlavou a zpátky do stoje (10x, jak vám tenhle cvik popsat? Stojíte činku držíte v napnutých rukou před sebou, přejdete dodřepu, odtud do lehu na zádech, zvednete bedra do mostu a činku přemístíte až skoro  na zem nad hlavou, švihnete činkou zpět a vrátíte se do původního postavení a hezky svižně. Zamaká si i střed těla!)

III. SÉRIE 
-Delt na "motýlku" (8 - 10 x, klasický cvik na delty ze staré školy)
-Rozpažování v předklonu (12 - 15x; Starý známý cvik na zadní část deltu, která bohužel dost často zaostává, takže se nesnažet o nějaké velké váhy, soustřeďte se na formu a na to, abyste sval správně procítili, protože dost lehce může většinu práce také odvést trapéz! Já ráda při pohybu nahoru vytáčím malíkovou stranu činky)
-Horolezci s bosu (100 x; znáte horolezce? Super, tak k nim čapněte bosu, ať je to trošku větší makačka!) 

Myslíte si, že se zkrácením tréninku musí jít automaticky dolů síla/forma, cokoli? Není to pravda. Moje tělo na tuhle změnu reaguje jen a jen pozitivně. Možná jsem ho dřív přetěžovala, možná je to přidaná intenzita, nicméně kratší tréninky si nemůžu vynachválit. Nejenže jsem na ně vždycky plná energie, ale připadám si pak víc plná endorfinů, i když pot by se ze mě dal ždímat. A vidím pozitivní vliv i na postavě za posledních pár týdnů.

Jak už jsem říkala mnohokrát. Každždému sedí něco jiného a dělat něco proto, že to vyhovuje nebo se osvědčilo někomu jinému je blbost. Je potřeba vyzkoušet si toho co nejvíc, až narazíte na to, co vyhovuje vám. Najít si svoji metodu, svoje tempo. Nenechat si do toho kecat, protože jediný, komu ve stravě a tréninku věřím je moje tělo, které mi ukáže kudy se vydat a kudy naopak cesta určitě nevede.

Vaše TOUGH CHICK Adri

neděle 20. července 2014

Motivace: Go hard

Je tu neděle, čeká nás pondělí. Často tvrdíme, že s něčím začneme v pondělí a často se to nestane. Kašlete na to, že je pondělí a prostě začněte, ať je to cokoli, udělejte to pro sebe, ať na sebe můžete být pyšné. Jste ženy, jste silné, tak to ukažte ;)

Myslím to vážně!

Vaše TOUGH CHICK Adri

pátek 18. července 2014

Fitstagram a favoriti #8

Kdybych byla zvíře, byla bych šnek. Rychlošnek, to dá rozum, pomalé tempo v mém životě nepřipadá v úvahu. Tak proč šnek? Šnek si svůj domeček všude tahá s sebou. Já s sebou tahám kabelku plnou věcí denní potřeby, diářů, poznámkových bloků a literatury o anatomii/tréninku/výživě. Nezbytností je taška do fitka, ve které se v průměru nachází tři komplety oblečení na cvičení a samozřejmě ještě jídlo na celý den. Žiju totiž stylem před osmou zamykám a po desáté večer odemykám domovní dveře. A že bych si stěžovala? Ani by mě to nenapadlo!

Jak je to možné? Miluju svoji práci! Fitko, kde teď pracuji, je plné lidí, kteří toho o práci trenérů vědí opravdu hodně a jsou podobně zapálení jako já. Je taky plné lidí, kteří rádi cvičí a kdo cvičí, ten je plný endorfinů, takže jsou to veselí lidé!

Být stále v pohybu rozhodně pro mě není výmluvou proto, abych slevila ze svých nároků na zdravé stravování, jak ho vidím já. Jsem krabičková královna a jsem na to hrdá. Buď si je připravím večer předem nebo si o dvacet minutek přivstanu. Je to dvacet minut, které investuju do sebe a svého zdraví. Jak se říká: Připravte se, nebo se připravte na selhání! Ať už bude můj mít můj život jakkoli šílené tempo, vždycky se budu chovat s úctou ke svému tělu.

K tomu se pojí i cvičení. I když ve fitku prakticky bydlím, tak jsou dlouhatanánské tréninky minulostí. Mám padesát minut? Trénuju padesát minut. Klíčem je intenzita, ale o tom budu psát ještě víc ;) Jediný trénink, kterého bych litovala, by byl ten, který by se neuskutečnil!
  • Když občas potřebuju nějakou inspiraci do svých workoutů, tak mrknu k Pumps&Iron, moc sympatická slečna!

A když mám na sebe trošku času, tak sáhnu po knížce a k ní si třeba dám něco zdravého a dobrého. Objevila jsem v Bille tyhle baby papričky a jsem na nich závislá. Fajn by bylo, kdyby za ně nechtěli malé jmění!
  • A také volný čas trávím občas na instagramu, ať žije prokrastinace! A miluju obrázky plné pozitivní nálady u TheBalancedBlonde! Vlastně i její blog!

A ano, pořád si po ránu srkám svoje smoothies a jsem na nich závislá. Přišla jsem na to, že je to snídaně, která mě úplně nejlépe nakopne do nového dne, která mi dává spoustu energie pro cvičení, na dlouho mě zasytí a necítím se po ní protivně těžce. Cháchá.
A když mám náhodou po dlouhé době volný den, tak jako dnes, tak se u té snídaně trochu rozmazlím a smoothie proměním ve smoothie bowl! A pak si připadám jako královna!
A když má fitness trenérka volno, tak po snídani běží do fitka. A aby nemohli říct, že jsem workoholik tak alespoň do jiného než toho, ve kterém pracuju. Musela jsem taky potěšit svou přítomností staré známé ze svého starého fitka. Už to bude rok, co jsem tam přišla, byli na mě hodní a vzali mě mezi sebe, tak je přeci neopustím.
A samozřejmě musím také myslet na to, že existuje život mimo fitko. A tak když je chvilka času, tak se sejdeme s děvčaty, pokecáme nad obědem a kávičkou. Všechno je to o rovnováze. Miluju svoji práci, miluju svoje přátelé, miluju svoje zájmy a miluju sama sebe (ať to zní jakkoli egoisticky) a snažím se svůj čas mezi tohle všechno tak nějak spravedlivě dělit. 

Dělejte to také tak a buďte šťastní. Paradoxně jsem teď plná energie a enthusiasmu. Fajn, občas přijdu domů, padnu do postele a spím, ale jsem šťastná. Kdybych měla sedět doma na zadku, tak bych pravděpodobně umírala v depresích. Díky bohu za život s přívlastkem BUSY!

Vaše TOUGH CHICK Adri

pondělí 14. července 2014

Suffering is optional


Zrovna předevčírem jsem pomáhala s cvičením kamarádce, manželce mého bratra. Sestavila jsem jí pěkný pim-pam trénink, samozřejmě s ohledem na její fyzické schopnosti, a už stačilo jen vycepovat schopnosti psychické. Cvičily jsme spolu už několikrát, ale před prvním tréninkem žila má švagrová v domnění, že bude sedět na míči a občas v klidném tempu zvedne jednu nebo druhou ruku. Když ale po dvaceti minutách tréninku se celá rudá, zpocená a s vytřeštěnýma očima seškrabávala z podlahy a hrnula se k vodě, zmohla se na několik vět:
„Chceš mě zabít? To je drsný. Taky to pro tebe bylo ze začátku takhle těžký?“ Samozřejmě. Ale nikdy to těžké být nepřestalo. A vzhledem k tomu, že se už dokážu „potrápit“ mnohem více, než ze začátku, tak to je možná stále těžší a těžší. 




Existuje spousta lidí, kteří dokáží posouvat své limity až do nedohledna, umí ignorovat bolest a své vnitřní fňukající já a jít tvrdě za svým cílem. Já jich moc neznám. Konkrétně z mého okolí můžu vyjmenovat dva – Adriana a Milan. Než jsem poznala, čeho všeho oni jsou schopni a že pro ně žádná dřina není překážkou, tak jsem si to ani nedokázala pořádně představit a uvědomit. Pro ně je docela vystihující slovo Limitless. Říkají „Když nemůžeš, musíš přidat“ a pak fakt přidají. A já si říkám, JAK?! Jak to dělají? Copak jím nevyskakuje srdce z hrudi? Jsem já jediná, kdo vidí flekatě a komu už pálení ve svalech prožírá i kalhoty? Ale prd. Akorát, že oni to dokážou zkousnout a jít/běžet/makat dál. Takže zatímco já prožívám vnitřní rozpad osobnosti při dialogu se svým já o tom, že přece trpíme a musíme si nutně odpočnout nebo umřeme, oni se překonají a jdou si k cíli. Ať už je to při Spartan Race nebo ve fitku.

Proč to taky neumím, nadávám sama sobě? Než začne dřina, tak dělám ramena, jak musím probudit svého vnitřního bojovníka/bestii/predátora a dát tomu 150%. Pak to začne být těžké a já v hlavě fňukám jak malá holka „Tak tu bestii nemusíme budit dnes, ne?“. Pak se pokusím své fňukající já umlčet a udělám potřebný počet dřepů/doběhnu stanovený počet kilometrů. Nakonec přece jenom každý den soutěžím právě sama se sebou. Nevynechat trénink, když se mi nechce a jsem unavená / udělat další dřepy i přes pálení ve svalech a vyskakující srdce / dál přesouvat nohu před nohu i když už mám zaběhnuto 17km a zbývá poslední km do stanovené vzdálenosti. Tohle jsou má malá vítězství nad mým ufňukaným vnitřním lenochem, ze kterého se snažím vychovat bojovníka.

Nebudu zapírat, že mě taky napadaly myšlenky typu: „Ten Milan s Adri se mají, že maj tak silnou vůli a dokážou snášet takovou fyzickou námahu, zatímco já už jsem v myšlenkách doma na gauči s višňovým koláčem a sepsaným parte.“ Pak si dám imaginární facku a připomenu si, že to rozhodně nezískali zadarmo. Vypěstovali to v sobě. Naučili se to. Tolikrát se překonali a poslali do háje své fňukající já, tolikrát přetrpěli bolest a únavu. To vše se nasčítá a udělá nás silnějšími. Ale tohle překonávání se nikdy neskončí, pak bychom se nezlepšovali a neposunovali dál. Akorát ten přístup k tomu se mění. Začínám na sobě pozorovat, že čím víckrát se překonám a vyfuckuju svého vnitřního fňukala, tím víc se těším na příště, až to udělám zas. Začínám se těšit na ty sekundy, kdy mozek řve „Už nemůžeš, prostě ne, další dřep neuděláš“ a já najednou vím, že teď tohle utrpení je otázkou volby a já si vyberu to překonat a udělat další dřep. Nebo pět:-) A jak by řekl Milan: „A když už nemůžeš, uděláš to ještě 12 krát!“

Takže milá švagrová, bylo to těžké na začátku, a když se budeš fakt snažit, tak to bude těžké vždycky. Ale ty budeš silnější nejen fyzicky ale i psychicky, proto si to budeš užívat a každý trénink vnímat jako krok dopředu. A to, co u mě začalo jako „chtěla bych zpevnit nohy a bříško a dát pryč madla lásky“ se postupně proměnilo v „co budeme běhat potom, až doběhneme beast a získáme trifectu?“. Tak doufám, že si na tyhle všechny filosofický rozumy vzpomenu, až se budu škrábat 22 km do kopců na Klínovci.



P.S. Oblíbená věta mého trenéra Zdeňka, když už nemůžu a on dostane nápad, že uděláme dalších 5 mini—opakování a pak ještě 30 sekund držíme, je „Potrap se!“. Vypadá to, že ve mně sport buduje masochistu.

Přeji vám všem pevnou vůli a pevné zadky :-)

TOUGH CHICK ALESIA

sobota 12. července 2014

Fitstagram a favoriti #7

Vždycky jsem věděla, že chci žít tak trochu hektický život. Teď je hektický hodně a já jsem nejšťastnější, co jsem kdy byla. Hlásala jsem tady pár týdnů, ať se máte rádi a sama to praktikovala. A ono to do sebe najednou začalo všechno krásně zapadat! Chtělo to ale pár věcí: Naučit se, že občas je potřeba postavit sebe na první místo a říct na některé věci ne, organizovat, připravovat a hlavně si udělat volný čas pro ty, kteří jsou v našem životě důležití.

 Být v jednom kole je super výmluva snídat smoothies, které ve skutečnosti snídám jen proto, že jsem do nich v poslední době zblázněná. Můj recept: domácí mandlové mléko, protein, španát, chia semínka, banán plus další ovoce podle momentální nálady. Enjoy.

  • A u toho si přečtěte dvacet znamení toho, že jste vnitřní vyrovnaní tady.
Pracovat. Studovat. Ale hlavně nezapomínat na zdravé papání.


  • A zamilovala jsem si Karen Salmansohn!
  •  Abych se udržela při smyslech, nikdy bych se nevzdala svojí předsnídaňové jógy. Navíc jsem těžce zamilovaná do svojí nové podložky na jógu, takže si s ní chci strávit každé ráno. A nevadí jí, že nejsem učesaná a namalovaná xD
     A čeho si teď vážím ještě víc? Třeba několika minut klidu, takže když mám patnáct minut, čekám na autobus, je hezky a já mám v kabelce knížku, tak už jenom stačí najít pohodlný strom, o který se můžete opřít a užívat si léto.

    • Jestli máte radši hudbu, tak doporučuju obohatit playlist tady.
     Znáto "připravte se, nebo se připravte na selhání!" Je to pravda, i když přijdu domů v deset večer, vždycky se ujistím, že mám na druhý den přichystaný zdravý oběd.
    Což bývá často salát, ale kdo by si na ně v létě stěžoval, že mám pravdu? 
     Možná jsou teď moje tréninky jiné. Explozivnější, rychlejší, dynamičtější, protože už nemám čas se svým vlastním tréninkem strávit dvě hodiny denně, ale myslím, že to není na škodu. Tělo potřebuje někdy změnu. A já si každý trénink užívám možná ještě víc než dřív a nikdy ho nevynechám. I kdybyste na cvičení měli jen 45 minut, tak jděte a dejte do nich všechno. Jediné cvičení, kterého kdy budete litovat je to, které se neuskutečnilo!

     Myslím to vážně! A trénujte jako holky a nestyďte se za to! O čem to mluvím? O mém dalším favoritovi z minulého týdne. O tomhle videu, které je neskutečně inspirující!
    Tak co, ještě pořád se stydíte za to, že něco děláte jako holka? Doufám že ne!

    A nakonec nezapomeňte strávit trochu času se svými přáteli. Protože nejen fitness živ je člověk. Ano, říkám to i já. Je důležité mít v životě balanc! :-) A jestli máte sny, dejte do toho všechno, žeňte se za nimi, bojujte za ně. Jsou to vaše sny a máte jen jeden život na to, abyste je uskutečnili. Žádné příští měsíc, příští týden, od pondělka, žijete teď a tady! Takže pokud máte sen, v tuhle chvíli se zeptejte sami sebe, co můžete udělat pro to, abyste tomu snu bylI blíž a UDĚLEJTE TO!

    Co se týče toho být fit, zdravý, ve formě. To není cíl, je to způsob, jakým bychom náš život měli žít, abychom byli šťastní, abychom si za těmi sny mohli jít! Nemáme představu, čeho všeho jsme schopní, dokud to nezkusíme! Nebojte se udělat krok do neznáma. Možná se spálíte, ale třeba to bude stát za to. A pro to třeba žijeme. 

    Pokud chcete víc fotek a inspirace, tak sledujte instagram adina_balin

    Vaše TOUGH CHICK Adri

    úterý 8. července 2014

    Lepší nálada 101: Skončete se závistí

    Mám pocit, že v poslední době mezi ženami jedna věc chybí - vzájemná podpora. Soutěžíme spolu, závidíme si, pomlouváme se. Máme pocit, že když druhou shodíme, tak se samy budeme cítit lépe. Opak je pravdou. Chce to trochu praxe a ze začátku možná trochu přemlouvání, ale pojďme se pokusit tohle změnit! To, že má někdo třeba silnější stehna než vy neudělá ty vaše štíhlejšími. Protože my jsme my a oni jsou oni a každý jsme tady v tenhle moment sami za sebe. A toho bychom si měli vážit.

    Když se neučíme vážit si samy sebe, tak nám to dá prostor k tomu, abychom ocenily druhé. A věřte mi, někomu něco upřímně přát, být za něj rád, nebo ho dokonce obdivovat, to je mnohem lepší pocit než se poměřovat, závidět a mít škodolibou radost z něčích neúspěchů. Schopnost ocenit druhé myslím člověka dělá šťastnějším a pomůže vám to být hodnější samy k sobě. 

    Obdivuji svoji učitelku jógy Evu, která cvičí jógu ohromně dlouhou dobu. Zajímá se i o další aspekty, které se s jógou pojí. A měla sen založit si studio, kde by se jóga cvičila a kde by se ženy cítily příjemně - a tak to udělala! Přes všechna rizika, která to s sebou nese a i dnes to všechno není růžové, protože k tomu, aby všechno šlapalo je potřeba spoustu času, práce a odhodlání, přesto pokaždé když jí vidím tak září, je plná dobré nálady a optimismu. Nebála se jít za svým snem a překážky jsou pro ni pouze výzvy. Má můj obdiv.

    Jsem pyšná na mou Tough Chick Alishku a ten pokrok, který za poslední měsíce udělala! Měla jsem možnost stát vedle ní, sledovat jí, radit jí a často jsem si něco nového odnesla i já. Bylo by nefér, kdybych řekla, že jsem se od ní nic nenaučila. A o tom to přesně má být. Ženy by se navzájem měly podporovat a my se podporujeme ve všem za čím se zrovna v tu chvíli ženeme. Společně jsme založily blog, společně se rozhodly běžet Spartan Race a další Spartan Race. Začít boxovat. A všechno to dotáhly do konce.

    Jsem šťastná za svoji milovanou kamarádku Barborku. Dřív jsme bez sebe nedaly ani ránu, ale už na střední věděla, že Čechy nejsou místo, kde by chtěla žít. A tak jeden rok po střední zabalila kufry, mezi proudem slz jsme se naposledy objaly na letišti a ona odletěla do slunné Californie. Máme teď mnohem méně času spolu mluvit a přesto obě víme, že tady jsme. A kdyby zítra zaklepala na moje dveře, že potřebuje měsíc někde zůstat, měla by dveře otevřené. Šla si za svým snem a já jsem za ni moc ráda, protože vím, že je šťastná.

    Vážně, zkuste to. Přemýšlejte o tom, koho obdivujete. Může to být klidně vaše maminka. Zkuste neznámé slečně pochválit kabelku. Myslete to skutečně upřímně. Předáte tím radost. A 

    Vaše TOUGH CHICK Adri

    neděle 6. července 2014

    Active rest day neboli Spratan Super



    Takže, krásné počasí, výlet na Slovensko, procházka s krásnými scenériemi a nějakých 20 atrakcí. Říkejme tomu třeba active rest day.... Tak se vrátíme do reality - jak jsme předpokládali, tak jsme se zase jednou pořádně vyřádili. Lezli do kopců, abychom zase mohli lézt dolů a to pořád dokola a když už nemůžete, tak si to dáte ještě dvakrát a potom si vyšplháte na tu zeď a za ní na ten provaz. Asi tak nějak by se dal shrnout náš Spartan Super. 

    Dělám si srandu. Byl to ohromný zážitek, který jsme si neuvěřitelně všichni užili! Naložili jsme karavan a vyrazili směr Valčianská Dolina ve složení my 2 TOUGH CHICKS, pan Bodybuilder a naše drahá Kristýnka. Cestou necestou jsme dojeli do malebného údolí, které bylo nějak podezřele obstoupeno horami a kdosi špačkoval, proč se ty Sprtany nemůžou běhat v Jižních Čechách! Usnout před závodem nebylo lehké, ale povedlo se. Naštěstí, protože energie byla potřeba. Nechtěli jsme nic podcenit, tak jsme se ještě před startem stavili u Amixu pro nějakou energii sbalenou na cesty. Tatranky tam sice neměli, ale měli energy gely, které nám pravděpodobně zachránily život ve chvílích, kdy už jsme se tam mezi stromy plahočili jako zombies.

    Bylo to těžké? Bylo! Sáhly jsme si na dno? Sáhly! Stálo nám to za to? Stálo! Půjdeme do toho znovu? No tak určtitěěěěě... Ale vy se podívejte na video!


    Vaše TOUGH CHICKS a Pan Bodybuilder

    čtvrtek 3. července 2014

    Meal prep: Sparťanské energetické kuličky

    To naše parta zase jednou neměla o víkendu co dělat, tak jsme si řekli, že by bylo fajn se zase jednou celý víkend válet v blátě, lézt po čtyřech v lese, za každou druhou větou křičet "AROOO!" a užívat si atrakce jako příkopy s vodou, nebo podezřele vysoké sítě natažené v lese. Jednoduše jsme se rozhodli, že si teda zaběhneme ten Spartan Super, když máme ten Sprint za sebou. Ták.

    Jedeme tenhle víkend a co potřebuje takový Sparťan? No samozřejmě energii. A tak jsem se zavřela do kuchyně a rozhodla se pro své drahé spolusparťany takovou předzávodní svačinku. Nechtěla jsem nic složitého, chtěla jsem, aby to nezabralo moc místa, ale aby nám to dalo spoustu energie! A tak vznikly tyhle kuličky!

    Potřebujete 3 ingredience a to je všechno!
    250 g sušeného ovoce, 100 g oříšků a 100 g proteinu. Vše libovolné chuti a aromatu!
    Pak to jen vše strčíte do mixéru. A mixujtete a mixujete až je z toho takovou hrouda hmoty.

    A to už abyste se z toho pak zbláznily jako rybka zavřená v akvárku, protože vás čeká tu hmotu rozdělit na kousky a koulet a koulet a koulet, až z toho všeho máte úhledné kuličky. Já těch úhledných kuliček dělala bez mála sto a už nic kulatého nechci v životě vidět! Možná vezmu na milost kettlebell.


    Když máte kuličky ukulacené, tak je stačí v něčem vyválet. A máte hotovo! Požívejte před libovolným tělesným výkonem, energie zaručena! :-) (A co nesníte hned, tak pohodlně přečká na horší časy v mrazáku).

    Varianta 1: 200 g sušených meruněk, 50 g sušených datlí, 50 g arašídů, 50 g kokosu, 100 g vanilkového proteinu Sunwarrior, obalené ve skořici
    Varianta 2: Viz varianta 1, pouze obalené v kokosové mouce, protože některé tough chicks říkají, že skořice je hnusná, viď, Alishko?!
    Varianta 3: 200 g sušených švestek, 50 g sušených datlí, 100 g čokoládového proteinu Sunwarrior, 100 g lískových ořechů, obalené v holandském kakau


    Je to dost podobné tyčinkám lifefood a jsem si úplně jistá, že je to totožné s proteinovými tyčinkami Chimpanzee, jen náklady jsou podstatně nižší! Ze Spartan Racu slibujeme podrobný report, pokud samozřejmě nezůstaneme někde ve Valče pod kamenem, držte nám palce.

    Vaše TOUGH CHICK Adri

    úterý 1. července 2014

    Fitstagram a favoriti #6

    Kdo si všiml toho nadšeného tónu, který v posledních týdnech tuhle malou část webového prostoru opanoval? Doufám, že všichni, protože přesně tak, jak tady můžete číst, my dvě TOUGH CHICKS taky žijeme. Ať to bylo cokoli, co jsme v posledních měsících dělaly, pomohlo nám to dostat se do bodu, kdy se respektujeme, kdy si užíváme, to co děláme. Nemáme strach nechat za sebou věci, které nás nedělají šťastnými a naopak se koukáme po nových cílech, nových výzvách. Tenhle víkend běžíme další Spartan Race, připravujeme menší inspirační projekt, cvičíme, jíme a hlavně děláme cokoli, co nás dělá šťastnými. A velmi vážným tónem vás nabádáme, abyste udělali to samé.

    Někdy může jít o krok do neznáma za svým snem, někdy jde jen o to objednat si salát místo řízku. Ať je to malinkatá volba nebo obrovský krok, všechno to utváří vaši budoucnost, všechno má podíl na vašich zítřkách. Dělejte takové volby, abyste za ně mohly samy sobě poděkovat.

    To pro pořádek. Aby to začalo tak, jako vždycky. TOUGH CHICKS se hlásí z gymu. Teď jsme se s Alishkou při našich workoutech celkem míjely a o to víc si užíváme každý trénink, který máme společný! Tenhle víkend jsme si předávaly štafetu, já zrovna končila potréninkové kardio a Alishka měla za sebou první sérii. Jak jsme se tak zpocené zdravily, byla jsem na ni nehorázně pyšná, jaký pokrok udělala. Získala toho mnohem víc než jen proměnu vzhledu. Je sebevědomější, dokáže si sama dát dohromady zabijácký workout a já jsem moc ráda, že to se mnou vydržela!

    Správně by měl začínat nejen článek, ale také nový den. A to čím jiným než... Snídaní. Vajíčka, ovesná kaše, smoothies - na mém stole se to teď střídá, ale nikdy snídani nevynechám, to by přeci nešlo. Na to mám svoje tělo až moc ráda a nebudu ho nutit, aby jezdilo na prázdnou nádrž. 
    • A pokud ke snídani rádi čtete, čtěte třeba tenhle článek o tom, proč jste třeba nedosáhli své vysněné postavy, i když pro to děláte první poslední. Je na tom kus pravdy!

     Když už teda mluvíme o těch vajíčkách. Nezapomínejte na ně! Ony jsou chudinky v supermarketech takové nenápadné a přesto jsou naprosto geniální potravinou. Jsou zdravé, plné bílkovin, důležitých látek a kolem nich se teď točí i mé obědy. Stačí tři kousky a kopa zeleniny.



    Samozřejmě jsme neodolaly a musely ozkoušet novinku, která teď tak trochu hýbe tím fitness světem. Oreo quest bar? Rozhodně si nestěžujeme, máme jich pár zabalených na spartan race, ale...


     ... pořád si myslíme, že dobroty, co si vytvoříte doma pěkně z čerstvých surovin jsou pořád lepší!

    • A pokud nevíte, co tvořit, tak vás třeba inspiuje Skinnytaste!

     Vlastně cokoli, co si uvaříte doma je mnohem lepší! Protože přesně víte, co jste do toho dali a ten luxus bohužel v restauraci nemáte!

    O to zdravé a náš přístup se rády dělíme. Tohle je obrázek jednoho dne, který jsme strávily s mamkou, povídaly si o přístupu ke stravě. A já nám pak oběma udělala zdravý oběd. Když se o to, co vás dělá šťastnými, dělíte s ostatními, je to štěstí dvojité!
     V neposlední řadě jsme objevily novou závislost a tou je rozhodně Crossfit! Naše nadšení a zápal nezná mezí. Nezastaví nás ani to, že tam jakožto dámy (ehm) patříme k menšině. Stejně makáme naplno. A strašně si užíváme každou minutu!
     A pak je tu tak trošku protipól. Jóga. Alishka si k ní cestu nenašla. Vlastně se mnou šla jednou a jako napotvoru byla hodina zrušená. Ale mně dala strašně moc. Už jsem o tom psala a budu o tom psát znovu. Protože díky józe jsem se toho dozvěděla mnoho o sobě a naučila se vnímat lépe signály svého těla.

    • Tohle je moc hezký článek o tom, jak vám může jóga pomoci v tom, jak vidíte sami sebe.


    Tak zase příště a pokud bez našich fotek nemůžete být (haha), sledujte naše instagramy @adina_balin a @alishcax . Doufejte, že vám nezůstaneme někde pod kamenem ve Valče. A hlavně se mějte rády!

    Vaše TOUGH CHICKS